logo Facebook
i slova jsou činy

Jan Jirák: VŠIMNĚTE SI, JAK BEZZUBÉ A NEZAJÍMAVÉ JE ZPRAVODAJSTVÍ NOVY

30. října 2019 13:00

Staronovým vlastníkem TV Nova bude PPF. Tedy stejný investor, který po zmatcích na konci éry Vladimíra Železného televizi koupil, stabilizoval a poté prodal zpět CME. Jak se za tu dobu změnil svět televizí? „To je pomalu na přednášku,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií profesor mediálních studií Jan Jirák, „největší změna je asi v počtu kanálů, které jednotlivé televize nabízejí. Televizní scéna je daleko víc zaplněna nejrůznějšími tematickými, ale i téměř plnoformátovými kanály, s takovou zvláštní ekologií. Každá ta televize má něco, kam dává premiéry a něco, kam ulévá reprízy. Prostě je toho hodně. A to, že je toho hodně, má jeden podstatný důsledek. Televizní publikum je daleko víc roztříštěné do menších skupin. A televize, když mluví o velikosti své scény, tak mají tendenci sčítat diváky svých kanálů. Mluví o skupinách – skupina Nova, skupina ČT, skupina Prima. Honosí se, kolik dokázali přilákat očí a uší, ale fakticky je to dost rozdrobené.“

Nova prošla hlubokými změnami. „Všimněme si, jak v podstatě bezzubé a nezajímavé je zpravodajství Novy. Nova je silná v tom, co nabízí jako relaxaci a zábavu. Ale vzpomeňme si, že v devadesátých letech byla dost silným konkurentem České televize i v té zpravodajské rovině, ale to už není,“ popsal Jan Jirák. „Dělat dobré zpravodajství je poměrně drahá investice. Ale může to být i tím, že se Nova postavila do pozice té populární kultury a tam to zpravodajství je víc celebritní a kriminální, než politické a mezinárodní.“ Tehdy viděla Nova svět i Na vlastní oči…Také původní tvorba je podstatně chudší. A diváci jí stárnou. „Nova má část diváků, kteří jsou s ní identifikováni a jsou jí věrní. Jdou s ní, stárnou a ona stárne s nimi,“ vysvětlil Jan Jirák. „Nova se před lety snažila upoutat pozornost i jiných diváků transgeneračními pořady – nejúspěšnější byla Super Star. Ale teď se mi zdá, že vlastně na to rekrutování mladých diváků v podstatě rezignovala…možná u vědomí, že by za nimi musela na jiné platformy než do televizních přijímačů.“ Velké změny a segmentaci také zaznamenal celý reklamní trh.

Rozhovor jsme natáčeli ještě před tím, než poslanci schválili výroční zprávy České televize. Glosa Jana Jiráka toho, co se ve sněmovně děje, má však platnost trvalejší. „Myslím, že v Poslanecké sněmovně se začalo utvářet klima v přesvědčení, že jsou tam lidí, kteří si myslí, že vědí, jak by se ta televize měla dělat. A teď hledají nástroje, jakým způsobem si vytvořit pozici, kterou by tu představu aspoň zčásti mohli realizovat. Protože konstrukce zákona je taková, jaká je, tak se přes neschválení výroční zprávy snaží otřást stabilitou rady a tím nepřímo otřást stabilitou i vedení televize. Tímhle složitým způsobem, kdy se pravou rukou drbou za levým uchem, se pokoušejí tu svoji představu naplnit. Já schválně říkám, že mají představu, jak tu televizi dělat, protože chci upozornit na absurditu toho postoje. Ač jsem k České televizi sebevíc kritický a já k ní bývám dost kritický, tak přece jenom pokusit se do ní zasahovat tímhle způsobem a otřásat její stabilitou je, řekněme, krátkozraká nadutost. Je to nezodpovědné jednání.“

Jan Jirák se často objevuje mezi kandidáty do mediálních rad. Proč? Poslanci vždy váženého odborníka při veřejném slyšení na volebním výboru uctivě pozdraví i vyslechnou. Bývá častým hostem seminářů a kulatých stolů (na půdě sněmovny či senátu), ovšem do rady (konkrétně malé televizní) byl zvolen pouze jednou, a to před více jak dvaceti lety. Co si o tom myslí Jan Jirák? Není už přežitý současný systém voleb do mediálních rad? Jakou mají rady autoritu u odborné veřejnosti?

Připravuje se překlopení evropské směrnice o audiovizi do české legislativy. Bude tedy otevřen zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Potřebujeme pořád tolik regulace? Potřebují soukromé televize a rádia při jejich počtu a počtu různých cest, kudy můžeme všichni získat informace, řešit objektivitu a vyváženost? Nejsme přeregulovaní? „Já myslím, že jsme svým způsobem nedoregulovaní. Když se podíváme do literatury, která se touhle problému věnuje, tak většinou tam bývá argument, že regulace má smysl, pokud podporuje diverzitu čili pokud podporuje bohatost, košatost nabídky. Když ta regulace je slabá, tak výsledkem je nepestrý zestejňovaný trh. A to je myslím to, co nás potkalo. Podívejme se, jak v komerčních televizích i rozhlasech chřadne zpravodajství a publicistika. Jak ty stanice v podstatě nejsou žádným regulačním opatřením motivované nebo dokonce nucené k tomu, aby skutečně přemýšlely o tom, co původního a užitečného lidem nabídnou. V podstatě je to velmi navzájem si podobný tok hudby, a ne moc zábavných plků,“ vysvětlil Jan Jirák. „V televizích převažují ne příliš nápadité seriály, které se neustále opakují, reprízy a zase ta zpravodajsko publicistická rovina chřadne…V tomhle smyslu odpovídám – regulace, která by podporovala diverzitu obsahu, která by hlavně podporovala to, že si budou moci diváci a posluchači moci vybírat z více možností, tak ta by byla dobrá.“

V České televizi právě běží StarDance, mezi soutěžícími se opakovaně objevují osobnosti jejího zpravodajství a publicistiky. Například letos Nora Fridrichová, dříve Daniela Písařovicová či Jolana Voldánová…mají právě takové tváře účinkovat v zábavné reality show? Kde prožil Jan Jirák listopad 89 a z jaké televize měl informace o tom, co se doma děje? Dělala ta stanice kvalitní zpravodajství?

Celý rozhovor Jana Mrzeny s profesorem mediálních studií Janem Jirákem můžete shlédnout ZDE!