logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Jan Křeček: MEDIÁLNÍ ANALYTIKA? JE NAČASE SHODNOUT SE NA METODICE A DĚLAT JI PODLE ZÁKONA

16. října 2019
Objektivita, vyváženost - zaklínadla české mediální legislativy. Do našich zákonů se ty pojmy dostaly na začátku devadesátých let. Ovšem třeba objektivita zavání víc filozofií než měřitelnou veličinou. Původně ti, kdo mediální zákony psali, si objektivitu představovali spíš jako morální tvůrčí imperativ, o který by měly televize či rádia usilovat. Doba se změnila - plnění objektivity a vyváženosti kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a umí kvůli nim i citelně pokutovat. Víc než běžní lidé jsou na objektivitu a vyváženost citlivé politické strany, zvlášť před volbami. Proto je velký zájem o analýzy, které problém dokáží kvantifikovat. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), konkrétně její odborné pracoviště Centrum mediálních studií (CEMES) a společnost Newton Media společně vyvíjejí nové nástroje pro měření objektivity a vyváženosti v rozhlasovém a televizním vysílání. „Na jedné straně máme platné zákony, které odrážejí to, že se rozhlasové a televizní vysílání musí regulovat, na druhé straně nemáme ucelený mustr, jak regulovat a jak vlastně ty termíny v zákoně obsažené měřit,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jan Křeček z katedry mediálních studií FSV UK, který je současně hlavním řešitelem zmíněného projektu. „Ta situace generuje spoustu problémů, nejistoty na straně vysílatelů, na straně regulačních orgánů i na straně vysílaných, tedy těch, kteří usilují o své co největší a nejpozitivnější mediální pokrytí, v našem případě politických aktérů. Tak jsme si řekli, že zkusíme tenhle stav nějak rozseknout.“ Projekt, který má trvat dva a půl roku, financuje Technologická agentura ČR. Celý článek

Aleš Rozehnal: POŽADAVEK NA OBJEKTIVITU A VYVÁŽENOST JE U KOMERČNÍCH TELEVIZÍ PŘEŽITEK

10. října 2019
Zatímco Poslanecká sněmovna svou činnost v mediální oblasti omezila na volby členů mediálních rad a blokování projednání výročních zpráv České televize, mezi odborníky se začalo živě diskutovat o skutečných problémech. Před dvěma týdny zorganizoval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu kulatý stůl o svobodě slova v České republice. „To bude vždycky zásadní téma, protože svoboda slova nemůže být nikdy bezbřehá. Naráží na miliardy různých omezení a hranic, které spočívají například v národní bezpečnosti, veřejném pořádku, ale třeba i v tom, co pociťuje každý z nás ve svém soukromí - v osobnostních právech, ve cti a důstojnosti,“ řekl expert na mediální právo, docent právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Rozehnal v novém rozhovoru Českých médií. Najít však rovnováhu mezi právem vyjadřovat svoje názory a třeba právy osobnostními je čím dál složitější. „Novináři si musí dávat pozor na obrovské množství problémů, které mohou způsobit, protože mají velkou moc, kterou si často ani neuvědomují. Ta moc spočívá v tom, že jednou vyřčené a jednou publikované slovo může způsobit nenávratné škody. Nelze je nikdy plně reparovat, lze je jen zmírnit,“ vysvětlil Aleš Rozehnal. Celý článek

Vlastimil Ježek: NEPROJEDNÁNÍ ZPRÁV? INFORMACE O TOM, ŽE PETR DVOŘÁK JE NA SVÉM MÍSTĚ

25. září 2019
Stát se generálním ředitelem veřejnoprávního rozhlasu v necelých třiceti letech, to je hodně unikátní. Mít na Vinohradské neformální autoritu větší, než mnozí z jeho předchůdců či následovníků i dvacet let poté, co už generálním ředitelem není, to je víc než výjimečné. Vlastimil Ježek řídil Český rozhlas v krásných devadesátkách. Poté se mu jako jedinému šéfovi Národní knihovny podařilo skutečně přetavit plané diskuse o potřebě nové knihovny do konkrétních plánů. Do přípravy stavby nové Národní knihovny vletěl tak, jak je mu vlastní – po hlavě. A způsobil zemětřesení na české politické scéně…a jeho samotného nakonec tehdejší ministr kultury (Václav Jehlička) kvůli tomu z postu generálního ředitele Národní knihovny odvolal. A důsledek? Zase jen dalších deset let planých diskusí o nové budově Národní knihovny. Co je větší adrenalin – řídit Český rozhlas nebo přesvědčovat Václava Klause společně s Pavlem Bémem o knihovně Jana Kaplického? Celý článek

Kateřina Etrychová: ŘÍDIT KOMUNIKACI FRANCOUZSKÉHO VELVYSLANECTVÍ BYLA NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ

16. září 2019
O médiích, diplomacii, o psaní knih, ale i charitě, o tom všem se v dnešním rozhovoru Českých médií bavil moderátor Lukáš Kovanda s Kateřinou Etrychovou, bývalou moderátorkou České televize a manažerkou komunikace francouzského velvyslanectví v Praze. „V Češích je mnoho dobrého, ale je tam jedna důležitá věc, je třeba to vždy dostatečně vykomunikovat. Pokud po lidech chceme aby pochopili náš příběh, aby se s ním ztotožnili a aby pochopili proč po nich chceme pomoc, musíme vyložit všechny karty,“ tvrdí o svých zkušenostech Etrychová. Celý článek

Lukáš Wagenknecht: RADNÍ BY MĚLI MÍT MORÁLNÍ POSTOJ NASTAVENÝ TAK, ABY SE UBRÁNILI POLITICKÝM ÚTOKŮM

19. srpna 2019
Senát má svou Sálou komisi pro sdělovací prostředky. Ta ovšem v každém volebním období hledá svoje témata. A má to těžké, protože český duální mediální systém vznikal v době, kdy Senát ještě neexistoval. Nezávislý senátor zvolený za Piráty Lukáš Wagenknecht, profesí ekonom a auditor je místopředsedou senátní SKSP. „Přes rok jsem dělal pro jeden nezávislý investigativní portál. Tak jsem si zkusil, jak se píšou články, jak to funguje, jak zdrojujete ty věci a jak máte tu potřebu něco napsat a musí to být objektivní a vyvážený,“ vysvětlil svou motivaci pracovat v komisi pro sdělovací prostředky a dodal, „Cítím to jako velmi důležité téma.“ Při jednání senátního pléna o petici Braňme média veřejné služby mimo jiné řekl: „Máme soukromá a veřejnoprávní média. Řešili jsme opět problém některých politiků a jejich střet zájmů, který se týká právě ovládání soukromých médií. Můj osobní pohled na současný stav je, že když ráno jedete v Praze metrem nebo někde v nějakém menším městě jdete na vlakové nádraží, co zdarma dostanou lidé do ruky. Je to deník Metro nebo 5+2 nebo jiné tiskoviny. Kolik z těchto lidí ví, že to jsou de facto holdingové tiskoviny? I proto si myslím, že je větší potřeba ta veřejnoprávní média, která by měla být objektivní, a podle mého názoru jsou, opravdu nějakou formou posilovat.“ Podle Lukáše Wagenknechta by se licence neměly udělovat médiím, která jsou navázána na politiky. „To se týká primárně televizního vysílání,“ vysvětlil. Celý článek

Petr Žantovský: JE TRESTUHODNÉ, ŽE ZÁKON O ČTK NEBYL NIKDY NOVELIZOVÁN

05. srpna 2019
Rada České tiskové kanceláře má nejmíň kompetenci ze všech mediálních rad, moc se o ní nemluví. Poslední rok to však bylo jinak. Řešil se střet zájmů jednotlivých radních, řešilo se financování digitalizace fotobanky, ale i některá třeskutější témata. Publicistu a pedagoga Petra Žantovského zvolila rady sněmovna jen o několik měsíců dříve. Jak se díky členství v této radě změnil jeho život? „Docela významně. Já jsem předtím byla takovým jakoby voluntérem pohybujícím se mimo tu bezprostřední veřejnou sféru – naposledy jsem byl v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 2000 až 2003 a pak jsem se zařekl, že už prostě s erárem nechci mít moci nic společného a žil jsem si životem spokojeného soukromníka. Ale když mě oslovili s touhle nabídkou, tak se nedala odmítnout. Protože Česká tisková kancelář je, abych tak řekl, národní stříbro, poklad, který vznikl ve stejný den, jako republika. Aniž by to byla fráze – je pocta mít s touhle institucí něco společného,“ shrnul v rozhovoru pro Česká média Petr Žantovský. Celý článek

Jiří Vejvoda: DOUFÁM, ŽE UŽ NIC PODOBNÉHO V RADĚ NEZAŽIJU

29. července 2019
Rada Českého rozhlasu má veřejné schůze jedenkrát měsíčně. Přesto se o ní mluví pomalu častěji než o ostatních mediálních radách dohromady. Houstne počet stížností, které míří přímo na radní, na to, co říkají, jak vystupují či publikují. Vznikají petice, ale i iniciativy, často se Českým rozhlasem zaobírá sněmovní volební výbor a senátní SKSP. Nepřispívají k eskalaci problémů sami radní? Nešlo mnoho „témat“ vyřešit už na jejích schůzích? „Šlo. Tady budu kritický k radním. Chyběla profesionalita a zbytečně to vzbudilo vášně, které pak pokračovaly až do našeho výboru,“ odpověděl v červnu pro Česká média poslanec a bývalý ředitel regionálního studia ČRo Pardubice Martin Kolovratník (ANO). Předsedkyni rady Hanu Dohnálkovou dokonce místopředsedkyně volebního výboru Miroslava Němcová (ODS) v souvislosti s dubnovými výroky radního Vítězslava Jandáka pokárala „Mrzí mě, že paní předsedkyně z titulu své funkce nezareagovala okamžitě, když tam tyto výroky zazněly. Určitě by tím situaci zklidnila, zmírnila a nepropukla by z toho taková kauza. Neudělala to a teď tak podprahově kritizuje pana radního Vejvodu, který to sice udělal někdy s nějakým zpožděním, ale aspoň to udělal.“ Jiří Vejvoda má zkušenost z obou stran. Jako tvůrce, rozhlasový manažer i jako člen kontrolního orgánu. „Je to docela zajímavý pohled, který vytváří v mé mysli nějakou syntézu,“ shrnul v novém rozhovoru Českých médií místopředseda Rady Českého rozhlasu, který v pozici manažera hledal lidi do týmu, ale v radě je to jinak, „Tady je Vás devět a musíte doklopýtat k nějakému kompromisnímu stanovisku nebo usnesení. A do toho se promítá věk, zkušenosti povaha, a tak dále…není to jednoduché, je to velká škola a někdo je to to, co angličané nazývají výcvik v marnosti.“ Celý článek

Michal Šmarda: SLEDUJEME KARIKATURU CELÉ JEDNÉ POLITICKÉ EPOCHY

22. července 2019
Ministerstvo kultury, které bývá často spíše opomíjeným, se stalo centrem pozornosti posledních týdnů. Ovšem nikoliv z důvodů věcných, ale spíše zástupných. Zdánlivě jednoduchá situace, demise stávající ministra, role prezidenta, role předsedy vlády a role koaliční strany, která nominuje nového ministra kultury. Zřejmě příběh, který je zcela zbytečné znovu opakovat. Jedním z „aktérů“ je kandidát České strany sociálně demokratické na tento post - stávající starosta Nového Města na Moravě - Michal Šmarda. Na otázku, zda se nejedná už spíše o příběh operetní, říká: „Lidé, kteří mají nadhled a smysl pro humor to mohou brát jako opravdu operetní příběh. Probíhají setkávání na různých místech, setkávají se různí lidé – prezident, premiér, předseda sociální demokracie a někdy i já – ale druhý příběh je, že tady sledujeme možná jakousi karikaturu celé jedné politické epochy. Lidé ztrácejí schopnost se spolu normálně bavit a problémy normálně řešit…je to jistá esence neschopnosti normálně racionálně a pružně jednat tak, aby země sloužila lidem.“  Celý článek

Štěpán Kotrba: POLITICKÁ SFÉRA SI MUSÍ UVĚDOMIT, JAKÝ DŮRAZ KLADE NA PRAVDIVOST INFORMACÍ

01. července 2019
Pohled na to, co dělá Česká televize a Český rozhlas bývá u nás tak trochu schématický. Někdo jim fandí, zbožšťuje je a nedá na ně dopustit. Jiní je mají za prapříčinu všeho zla a nositele všech protinárodních zájmů. Pro mlčící většinu mají hlavně bavit, vzdělávat a informovat. Racionální diskuse o médiích veřejné služby s nadhledem a v souvislostech u nás momentálně neexistuje. Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba býval před patnácti lety členem Rady Českého rozhlasu. Bylo to v době, kdy Jan Mrzena byl předsedou Rady České televize. Zákon těmto radám po televizní revoluci uložil novou povinnost – připravit Kodex, který následně schválila Poslanecká sněmovna. Chvíli to trvalo, ale podařilo se. „Společnost se tehdy na tom shodla ústy svých zvolených zástupců,“ podotkl Štěpán Kotrba. Kodex ČT a Kodex ČRo platí beze změn dodnes, oba platí od léta 2003. „Namísto autoregulační normy se té role chytila sněmovna s požadavkem zpřesnit chování novinářů vůči společnosti a dát tomu vyšší status. A tak se to stalo vlastně právní normou. Sněmovna kodexy přijala na úrovni zákona. Náběh realizace byl postupný,“ shrnul Štěpán Kotrba a dodal, „ne vždy si všichni novináři připustili, že jsou povinni se tím kodexem řídit, a ne vždy si připustili, že se ocitají v různých rolích – například to, že v roli moderátora není jenom moderátorem, ale také jedna strana rozhovoru. Ne vždy všechny odstíny chování vůči skryté kameře, vůči používání investigativních metod práce odpovídají kodexu i dnes. A ne vždy vynucují vedoucí pracovníci veřejnoprávních médií kodex u svých podřízených.“ Dodržování Kodexu ČT a Kodexu ČRo mají kontrolovat rady a v rámci projednávání výročních zpráv i Poslanecká sněmovna. „V podstatě ta norma vynucována není. A to i přesto, že s médii veřejné služby je nespokojena část občanů. A to je špatně.“ Celý článek

Michaela Vetešková: FORMÁTY SE MĚNÍ TAM, KAM TO CHCE POSLUCHAČ

24. června 2019
Zatímco politici o mediální výchově jen klábosí (v České republice neexistuje koncepční systém mediálního vzdělávání), Český rozhlas s Česká televize jsou na tomto poli aktivní. Autorka reportážních pohádek, jejichž cílem je právě podpoření mediální výchovy ve školách prosadila natočení série deseti reportáží o práci žurnalistů „Dílna malého novináře“. Reportáže odvysílala dětská stanice České rozhlasu Rádio Junior v první půli června. Jak projekt vznikl? „Myslím, že úplně náhodou. Když jsem vydávala svoji zatím poslední knihu Jak maminka vyprávěla o dvacátém století, tak jsem obešla postupně čtyři vydavatelství,“ řekla vedoucí kulturní redakce Českého rozhlasu Michaela Vetešková. Sháněla podporu pro vyprávění reportážní formou „fakta – fikce“ například o tom, jak vzniklo Československo a co se dělo potom. Nakonec až vydavatelka Veronika Benešová řekla ano, riskneme to. Součástí prodeje knihy se staly besedy se školáky. Celý článek