logo Facebook
i slova jsou činy

Tlak na Český rozhlas sílí

05. listopadu 2019 10:47 / autor: Jan Mrzena

Stížností, které musí řešit Rada Českého rozhlasu, přibývá. V tomto článku nechci detailně rozebírat příčiny. Někdy jde o neoprávněnou i oprávněnou kritiku vysílání, někdy jde o nešikovnost vedení i radních, někdy se jedná „jen“ o zvýšenou aktivitu příznivců či odpůrců převážně krajních názorů. Nebudu se ani podrobně zabývat kauzou Luboše Xavera Veselého, která je dostatečně popsána na jiných webech. Jen k ní dodám svůj pohled – jeho angažmá v Českém rozhlasu je dokladem toho, že si manažeři úplně neví rady, jak nakládat s regionálním vysíláním. Zapojením moderátora, který je „dobře usazen“ ve svém soukromém projektu XTV, je krok opačným směrem, než je obvyklé. Většinou to funguje tak, že úspěšný pořad vyvine, vyprodukuje a etabluje veřejnoprávní rozhlas či televize, a pak jeho tvář v pořadu podobném prokáže schopnost uživit se v komerčním prostoru. Opačný postup, který Český rozhlas zvolil, potvrdil vekou rizikovost a neperspektivnost. Hloupě se, bohužel, zachovala rozhlasová rada v odpovědi Ondřeji Neumannovi. Potvrdila, že posoudit porušování Kodexu ČRo moc neumí. Jeho ustanovení vykládá vždy pouze účelově. Takže sečteno podtrženo – možná si Xaver Veselý dělá jen poněkud drásající kampaň. Ta kampaň se vůbec netýká cílové skupiny, pro které bulvární rozhovory na regionech ČRo natáčí. Týká se výhradně jeho. Kam směřuje? Třeba z něj bude v příštím volebním období předseda mediálního výboru za nejmenovaný politický subjekt.

Sada stížností z říjnové schůze rady svědčí o tom, že slova radního Tomáše Kňourka nejsou izolovaným výkřikem. Stížnosti většinou mířily na vysílání komentářů ČRo Plus, ale i publicistiky Radiožurnálu. Kádrují složení respondentů a dožadují se, aby rozhlas nestranil pouze „evropským hodnotám“, „sluníčkářům“ a tak podobně. Nervózní rada na stížnosti odpovídala trochu jinak než dříve. Automaticky se neztotožňovala s tím, co jí ředitel zpravodajství Jan Pokorný napsal a do odpovědí například uvedla: „…pro Radu ČRo nebyla dosud obdržená osvětlení pana ředitele zpravodajství vyčerpávající a zcela jistě se budeme této tématice, klíčové pro vyvážené vysílání veřejnoprávního média, dále intenzivně věnovat.“

Tomáš Kňourek současně zjišťoval, jaká je budoucnost investigativní skupiny žurnalistů po odchodu jejich nejvýraznější tváře – Janka Kroupy. „Chci se zeptat, zdali místo něj hledá rozhlas náhradu a jak bude vůbec fungovat investigativní oddělení.“ Poté Tomáš Kňourek upřesnil, proč se o práci investigativců zajímá, „Žádný zákon, žádná jiná norma nenařizuje, aby takové oddělení existovalo, a tak se chci zeptat, jak to bude s investigativním oddělením v Českém rozhlase dál.“ Jde o tlak platonický, anebo fakt, že Tomáš Kňourek se osvědčil jako člověk, který odšpuntuje nápoj, který se poté musí vypít do dna? Stačí vzpomenout, jak probíhala právě kauza Janka Kroupy a reportáží o Agrofertu nebo třeba vyhrocená kauza neprodloužení smlouvy Petru Fischerovi na Vltavě.

Český rozhlas i Česká televize nikdy neměly a nikdy nebudou mít ustláno na růžích. Každá garnitura, která je u moci, je bude ostřelovat. Tlak proto přirozeně cítí i generální ředitel René Zavoral. Jestli už má jasno, jak chce dál nasměrovat úspěšnou stanici ČRo Plus, či jakou investigativní skupinu novinářů chce v rozhlasu mít, jasné úplně není. Na říjnové schůzi rady řekl pouze: „S kolegou Pokorným a dalšími kolegy jsem neměl zatím možnost diskutovat, jestli to místo budeme obsazovat nebo nikoliv. Chystal jsem to až v příštím týdnu. Za sebe říkám – já to v této chvíli neumím odpovědět, protože si ty věci chci nejdříve vykomunikovat s vedením zpravodajství v příštím týdnu.“

Přežije kvalitní publicistika a investigativní novinařina v České rozhlasu rok 2020? Jakou roli teď Rada ČRo hraje? Příští rok dojde k obměně několika radních…